1950

Kolem roku 1950, kdy Jan Hartog otevřel ve vesnici Abbekerk první dehydrační zařízení se v nizozemí s umnělím vysušováním trávy teprve začínalo. Než se však umnělé vysušování zeleného krmiva mohlo rozvynout, vypukla druhá světová válka. Ta způsobila nedostatek koncentrátů, peotože stagnoval dovoz. Za válečných podmínek se však ukázalo, že dehydrovaná tráva, jetel nebo vojtěška jsou skvělími koncentráty a dehydračních zařízení přibývalo jako hub po dešti. Koncem války bylo v nizozemí více než sto dehydračních zařízení, včetně několika malých a primitivních. V padesátých letech objevovalo více a více farmářů výhody dehydrované trávy. Travní potrava obsahuje karoten a zdravé přírodní ingredience a vešla ve známost jako zelený lék.

Reference

1960

Kromě dehydrované trávy začal Jan Hartog také obchodovat se sušenou potravou pro dobytek. Často nakupoval poškozené zboží v rotterdamském přístavu. V 60tých letech začal dovážet granule z americké vojtěšky. Tato dehydrovaná strava vyrobená z mouky z vojtěšky sušené na slunci zaplavila evropský trh. V druhé polovině 60tých let se Hartogovo dehydrační zařízení rozrostlo a velmi zmodernizovalo. Začali v něm pracovat i jeho dva synové- Wil a Piet – dnes jsou tam řediteli.


1970

V sedmdesátých letech bylo kolem dehydračního zařízení mnoho nepříjemnosti a nemohlo se ve vesnici již provozovat. Když se podařilo překonat několik manažerských překážek a hrozeb, že firma nesmí ve vesnici nadále stevět, začala v roce 1974 výstavba nového podniku. V roce 1975 se stal Hartog majitelem největší sušárny na světě s kapacitou odpařování 20 000litrů vody za hodinu. Vážnou překážkou pro nové dehydrační zařízení byla naftová krize. Nikdo nemohl předvídat tak rychlý vzrůst cen nafty, její cena vstoupla během sedmi let z 5centů na 45centů za m3. Také vyjmečně suchá léta 1975 a 1976 která znamenala menší zájem o dehydrovanou trávu, přinesla Hartogovi několik obtížných let. V roce 1977 výhrál Wil Hartog Grand Prix Assen.

1980

V osmdesátých letech se dehydrační zařízení stalo rozkvétajícím podnikem. Výroba slaměných balíků přinesla veliký úspěch. Hartog začal vyvážet až do Kuvajtu, Arabských emirátů a do různých evropských zemí. O jeho zboží začali projevovat zájem

i holandští farmáři. Ceny mléka byly v té době příznivé a farmáři chtěli pro svá stáda to nejlepší. Hartog investoval velké peníze do vývoje strojů, do rozšiřování podniku a jeho modernizace. Výsledkem toho bylo, že v roce 1987 bylo 20ti tunové zařízení z roku 1975 nahrazeno zařízením 40ti tunovým. Hartog investoval do nového dehydračního zařízení pŕoto, že neustále vzrůstal zájem o sušenou vojtěšku.



1990

Podnik se nadále rozrůstal a kromě 40ti tunové sušičky byla zavedena zbrusu nová sušička s 50ti tunovým bubnem. Hartog tak znovu získal největší sušící buben zeleného krmiva na světě. Vrcholným rokem jeho dehydrační továrny byl rok 1993, kdy roční výroba činila 55 tisíc tun dehydrovaného krmiva. Tím že začala vyrábět i sušené krmivo pro koně, zavedla továrna další tip výroby, která od té doby vykazuje jenom známky růstu.

Budoucnost

Hartogovo krmivo se prodává čím dál tím více. V současné době prodává Hartog krmoivo pro dobytek, pro koně, pro kozy, pro pštrosy a pro velbloudy. Největší odbyt má Hartog v Evropě, Japonsku a na Středním Východu. Několik let má už svou vlastní pobočku v lázních Bentheim v Německu. V Dubaji spolupodniká s Al Basti, arabskou společností, která se sterá o prodej v této oblasti. V září 2001 postihl firmu rozsáhlý požár, ale Hartog se dokázal vzpamatovat i z této pohromy. Tím že se firma snaží o stálé inovace a vývoj zařízení produktů, nadále se rozšiřuje, což hartogovi zaručuje pevnou a jistou budoucnost.


Koně

Hartogův klient krmený vojtěškou 4krát za sebou zvítězil na mistrovství světa v parkurovém skákání – Franke Sloothaak 1994, Rodrigo Pessoa 1998, Dermott Lennon 2002, Jos Lansink v září 2006 s koněm Cumano získal zlatou medaili pro belgii. Koně všech těchto vrcholných jezdců byli všichni v době svého vítězství krmeni hartogovo vojtěškou. Nikdy předtím se nepodařilo, aby jediný dodavatel krmiva poskytl tutéž potravu čtyřem vítězným koním.